Ovčí vlna je textilní surovina ze srsti ovce domácí. Ve 20. letech 21. století byl celkový počet ovcí na zeměkouli cca jedna miliarda, převážná část se ale chová na maso a mléko. Ovce se dožívají 10 až 12 let a za rok každému zvířeti naroste nejméně 3 kg vlny.
Některá plemena dávají až 18 kilogramů vlny ročně. Vlna se stříhá jednou až dvakrát ročně. Plemena ovcí, od kterých se z části odvozují názvy vln, se rozdělují do tří až čtyř skupin:
- Merino (velmi jemné vlny)
- Cheviot (hladké vlny)
- Kříženecké (crossbred vlny)
- Vlny z nížinnýc ovcíh
Surová vlna obsahuje v průměru jen asi polovinu spřadatelných vláken, 10 až 45 procent surové vlny tvoří tuk a pot a 5 až 20 procent nečistoty, které se do srsti dostaly. Tuk a pot se odstraňují praním. Získaný lanolin se pak používá v kosmetice.
Vlastnosti ovčí vlny
- Zvláštní struktura dává vláknu z ovčí vlny vynikající pružnost a ohebnost.
- Vlna se téměř nemačká, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra pevnost ještě víc ztrácí.
- Výrobky z vlny se musí chránit proti molům.
- Vlna je podstatně dražší než běžné textilní materiály jako je bavlna, viskóza nebo akryl.
- Vlněná vlákna dokáží pojmout až 25 % vlhkosti.
Péče o produkty z ovčí vlny
Praní
Ovčí vlnu perte ideálně ručně při teplotě do 30°C, teplotu vody nestřídejte. Používejte prací prostředky na vlnu s lanolinem. Nepoužívejte aviváž, která by mohla vlnu poškodit. Vlněné kousky sušte ve vodorovné poloze. Někdy postačí oblečení z ovčí vlny jen vyvětrat.
Při praní v pračce zvolte program na vlnu nebo jemné praní při teplotě 20°C až 30°C a ždímání při nízkých otáčkách (400 až 600).
Vlněné oblečení také můžete zanést do čistírny, kde vám je odborně vyčistí a vysuší. Je to pohodlné a bezpečné.
Sušení
V žádném případě nedávejte vlněné oblečení do sušičky. Nesušte ho ani na přímém slunci ani na topení. Vyprané vlněné oděvy nevěšte na sušák ani na ramínko, nechte je okapat, pak je položte na ručník ve vodorovné poloze a vyrovnejte do žádoucího tvaru.
Jemnost vláken ovčí vlny
Pro posouzení jakosti vlny je důležitá délka a pevnost vláken, přítomnost rostlinných příměsí, barevný odstín a především jemnost vláken. Jemností se v současné době rozumí tloušťka vlákna v průřezu měřená v mikrometrech.
Dříve (do konce 20.století) se pro označování jemnosti vlny používala tzv. bradfordská stupnice (především u vzorků merino vlny a kříženecké vlny. Bradfordským systémem se stále ještě používají některé asijské země
V USA platí od 1. 1. 2007 následující označení pro jemnost vláken ve výrobcích z čisté vlny, která jsou odvozena z bradfordského systému:
- SUPER 90's - jen vlákna jemnější než 19,25 µm
- SUPER 140's až 150's - jemnější než 16,75 µm
- SUPER 240's až 250's - jemnější než 11,75 µm
- Super Bale - balík nejjemnější vlny na světě. Z něj se vyrobí jen cca 40 až 50 obleků. Je předmětem dražby a zájem o něj mají výrobci luxusních produktů, jako je Loro Piana.
Druhy ovčí vlny
Merino je velmi jemná vlna , mají vlákna o délce 50 až 150 mm, silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku 1700, v posledních 100 letech však zaujímají dominantní postavení.Austrálie a Nový Zéland. Průměrná výtěžnost (podíl čistého vlákna na celkové stříži) přesahuje 50 procent.
Cheviot nebo hladké vlny mají vlákna o délce 170 až 400 mm a tloušťce 40 až 44 µm, mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Výtěžnost je nižší než 40 procent. Naprostá většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko. U tzv. nížinných ovcí v Číně, Rusku a střední Evropě jsou účel chovu, délka a tloušťka vlákna podobné jako u cheviotu.
Kříženecké (crossbred) vlny vznikly křížením různých plemen. V závislosti na regionu, ve kterém se ovce chovají, je vlákno podobnější buď merinu, nebo cheviotu. Délka vlákna je 100 až 200 mm, jemnost 27 až 40 µm a průměrná výtěžnost 39 procent.
Podíl jednotlivých druhů na světové spotřebě byl na konci 20. století následující:
- Merino - 39 procent
- Kříženecká vlna - 33 procent
- Vlna z ostatních druhů ovcí - 28 procent
Spotřeba vlny
Zatímco celková spotřeba textilních vláken se v posledních 20 letech téměř zdvojnásobila, poklesla spotřeba vlny v té době asi o 40 %.
Využití ovčí vlny
Podle jemnosti vlákna se ovčí vlna používá k výrobě:
- Svrchních oděvů (kalhoty, saka, bundy a kabáty)
- Pletených oděvů (svetry, vlněné čepice a rukavice)
- Spodního prádla
- Ponožek a punčoch
- Klobouků
- Ručně pletených výrobků
- Přikrývek
- Potahových látek
- Koberců
- Lanolinu
Lanolin
Lanolin je významným vedlejším produktem z ovčí vlny, chemicky velmi složitý tuk, který má podobu vosku. Lanolin se používá v kosmetice, protože změkčuje a zjemňuje pokožku. Jako změkčovadlo se přidává do některých pracích prostředků. v Kožedělném průmyslu, v lékařství a farmakologii (antibakteriální a hypoalergenní; podporuje hojení drobných popálenin; je použit pro výrobu vitamínu D3.