Tetování je staré jako lidstvo samo, jeho účel a postoj společnosti se mění

Tetování není záležitost moderní doby. Lidé tak zdobí svá těla už tisíce let, napříč národy i kontinenty. Dnes jsme k tetování tolerantnější, než dřív. Ve větší míře akceptujeme individualitu a kulturní rozmanitost. Banky a dokonce i policie a armáda už přijímají do svých řad lidi s viditelným tetováním a nenutí je ho skrývat.

Ale stále jsou tací, které "potetovaná individua" iritují. Část lidí má z odvážných projevů svobodné vůle strach: "Technopárty, avantgardní umění, prague pride, piercingy, dredy nebo tetování jsou nenormální a to dřív nebylo." Snad temné stránky člověka vlivem krize zase jednou nezýskají navrch.

Nakupujte kvalitní módu za skvělé ceny ve Vintage Cirkusu Rifky Kotlety.**

Pojďme se podívat na historii tetování. Na to, jak obvyklé bylo v různých etapách lidských dějin. K čemu sloužila tetování na těle egyptské kněžky, skytského náčelníka nebo ledového muže Otziho. Nechávali se lidé před tisíci lety tetovat z podobného důvodu jako my?

tetovani-male-drobne-cele-telo

Potetované celé tělo je často statusová záležitost. Malé drobné tetování může sloužit jako ozdoba nebo talisman.

Tetování ve starověku

Nejstarší důkazy v podobě lidských ostatků dochovaných i s tetovanou kůží a jsou staré 4 až 6 tisíc let. Máme Otziho z Alp, potetované mumie z Egypta nebo kultury Chinchorro v Jižní Americe.

Nejstarší mumie nalezené s tetováním

  • Přibližně 7.000 let stará je jihoamerická mumie muže, který žil v dávných dobách Chinchorro kultury. Muž má pigment v kůži nad horním rtem, který vypadá jako vytečkovaný knírek.
  • Nejstarší lidské ostatky, které se dochovaly s rozsáhlejším tetováním, jsou staré 5.370 let a patří ledovému muži Otzimu, který žil v Alpách na pomezí Itálie a Rakouska.
  • Podobně jako Otzi jsou staré egyptské mumie ženy a muže, na kterých se také dochovala tetování. Jsou ještě z předdynastické doby 3.351 až 3.017 let před Kristem. Jsou tedy 5.373 až 5.039 let staré.

Otzi z alpského ledovce

Nejstarší tetování se našlo na ledovém muži Otzim, kterého našli v roztávajícím ledovci v severních Alpách na pomezí Rakouska a Itálie. Podle vědců žil Otzi zhruba před 5.370 lety (uvádí 3.345 let před Kristem). Na tetování použili jeho druzi popel nebo saze, které vryli do hlubších struktur kůže ostrým jehlovitým nástrojem ze dřeva.

Celkem se na Otzim našlo 61 čar a křížů, které pokrývají převážně dolní část zad a klouby. Tetování mělo ledovému muži s největší pravděpodobností pomoci od bolestí, které musel mít v souvislosti se silnou artrózou. Experti se kloní k názoru, že tetování mělo diagnostický nebo terapeutický účel, možná fungovalo jako akupunktura, která mu měla ulevit od velkých bolestí.

Tetování nalezená na ledovém muži Otzim. Zdroj: Wikipedia.org

Tetování nalezená na egyptských mumiích

Nejstarší nepřímé důkazy o tetování v Egyptě pocházejí z predynastických figurek, které mají na pažích a nohách geometrické vzory.

Otziho tetování byla spíše geometrická než figurativní. Na podobně starých egyptských mumiích byly nalezeny i složitější obrazce a některé figurativní kresby.

Gebeleinské mumie

Mumifikovaná těla muže a ženy byla umístěna ve sbírce mumií Britského muzea více než 100 let, než byla v roce 2017 objevena a zkoumána i jejich tetování. Původně se jevila jen jako tmavé šmouhy, že jde o tetování odhalilili experti z British Museum a Oxfordské Univerzity pomocí infračervené fotografie. Na mumii muže byla nalezena dvě tetování na rameni. Jedno představuje divokého býka a druhé paovci hřivnatou. Žena měla na rameni vytetované čtyři symboly podobající se našemu písmenu S.

egyptska-mumie-tetovani-ve-tvaru-s

Žena měla na rameni vytetované čtyři symboly podobající se našemu písmenu S. Zdroj: British Museum

Tetování se našla na ostatcích, které vědci pojmenovali Gebeleinské mumie podle oblasti, kde byly nalezeny. Tetování jsou na na pravé ruce a rameni, na velmi viditelném místě. Podle expertů měla zdobný a symbolický charakter. Vědci se domnívají, že ženské tetování mohlo označovat postavení, statečnost nebo nadpřirozené schopnosti, zatímco mužské pravděpodobně symbolizovala mužnost a sílu.

Řemeslník klepal jehlou namočenou v sazích nebo jiném barvivu do kůže. Ačkoli se mnohá z nalezených tetování nedochovala v dobrém stavu, původně vypadala krásně. Egypťané byli velmi dobří řemeslníci, takže i v tetování byli velmi dobří. Vedoucí výzkumník Daniel Antoine řekl, že proces tetování ve starověkém Egyptě byl podobný současným technikám.

Mumie ženy, pravděpodobně léčitelky z Deir el-Medina

Archeoložka Anne Austin a její tým během mise v v Deir el-Medina v roce 2014 objevili torzo ženy, na němž pomocí infračerveného záření identifikovali 30 různých tetování. Mumie byla silně potetovaná na pažích, ramenou, krku a zádech. Žena žila v období egyptské Nové říše a vědci odhadují, že ženě bylo 25 až 35 let, když zemřela.

egyptska-mumie-s-tetovanim

Složité tetování na krku mumie nalezené v Deir el-Medina. Zdroj: Dr. Anne Austin, University of Missouri, St. Louis

Mumie kněžky Amunet

Pozoruhodné je tmavomodré tetování z pravidelných řad teček a čárek na břichu, pažích a stehnech. Obdobné tetování vykazuje i druhá mumie neznámé ženy, snad také dvorní dámy, pohřbené v hrobce společně s Imenetou.K objevu dalších tetovaných mumií došlo v roce 1891 poblíž monumentální terasovité hrobky panovníka Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu naproti dnešnímu Luxoru.

Jedna z mumií náležela ženě jménem Amunet, která byla kněžkou oblíbené bohyně lásky, hudby, zpěvu a tance Hathory a také dvorní dámou uvedeného krále Mentuhotepa, jemuž se kolem roku 2.050 př. n. l. podařilo opět sjednotit Egypt.

Její tělo spočívalo v nedotčené malované dřevěné rakvi, která je dnes uložena v Egyptském muzeu v Káhiře. Zdobilo jej široké okruží, náhrdelník z fajánsových korálků, prsteny a náramky.

mumie-amunet-tetovani

Kresba znázorňující tetování na těle Amunet. Zdroj: Fouquet (1898), s.278

Skytský náčelník a princezna z Ukoku

Princezna z Ukoku v angličtině často také Siberian Ice Maiden je mumie mladé ženy objevená v roce 1993 uvnitř pohřební mohyly z období Pazyrycké kultury v pohoří Altaj poblíž hranic Ruska, Mongolska, Číny a Kazachstánu. Pravděpodobně byla šamankou nebo duchovním vůdcem kočovných Pazyryků a žila před 2.500 lety.

Princezna z Ukoku byla mladá žena. Její tělo zdobila tetování zobrazující pantery, ovce, skákající jeleny s velkými zdobenými parohy. Pro tehdejší lid měl jelen velký význam. Vysoká zvěř byla zdrojem potravy, kožešiny zateplovaly obydlí, vyráběla se z nich obuv a oblečení, z parohů se vyráběly věci pro denní potřebu i umělecké předměty.

princezna-z-ukoku

Siberian Ice Maiden neboli pricenzna z Ukoku. 2.500 let stará mumie pokrytá tetováním. Zdroj: Wikipedia.org

Společně s princeznou byli v hrobě nalezeni také mužští bojovníci a spřežení šesti koní. Jedno z těl skythských válečníků bylo silně potetováno zvířaty a ornamenty, pravděpodobně se jednalo o náčelníka kmene. Na rozdíl od jednoduchých linií nalezených na ledovém muži Ötzi byla tato tetování výrazná, propracovaná a barevná, což naznačuje, že muž měl důležitou a prestižní roli v rámci kočovného kmene Skytů.

Náčelník byl mohutně stavěný muž, který zemřel, když mu bylo asi 50 let. Velká část tetování je stále jasně viditelných. Jeho tělo zdobí velké množství fantastických zvířat. Mezi nejzachovalejší tetování patří kresba osla, horského berana, dvou jelenů s dlouhým členitým parožím a neznámého predátora na pravé paži.

Náčelníkovu hruď zdobí dvě příšery připomínající griffiny. Na pravé noze má rybu sahající od chodidla po koleno, vedle ní se plazí netvor a po vnitřní straně holeně běží postavy čtyř vzájemně se dotýkajících beranů. V oblasti páteře má vytetovánou řadu malých kruhů. Předpokládá se, že tetování na zádech měl z terapeutických důvodů. Potomci původních obyvatel Sibiře stále praktikují tetování tohoto druhu, aby jím zmírnili bolesti zad.

Tetování má také dalších pět těl nalezených uvnitř mohyly na Altaji. Převažují zvířecí motivy.

Žádné nástroje určené speciálně k tetování nebyly nalezeny. Pazyrykové měli k dispozici extrémně tenké jehly, kterými vyšívali miniatury, které byly v hrobech také nalezeny. Ty samé jehly pravděpodobně používali i k tetování.

Fantastické zvíře na těle náčelníka Skythů. Zdroj: Wikipedia.org

Mumie z Tarim Basin, Čína

V roce 1980 byly bylo na poušti v severozápadní Číně nalezeno 330 hrobů v různých vrstvách země. Vědci přišli bohužel až po vykradačích. S vykopávkami se končilo až v roce 2005. Mimo jiné nalezli 15 netknutých mumií, jejichž stáří odhadují na 3.800 let (1.800 let př. n. l.). Pravděpodobně se jednalo o lidi, kteří přišli do oblasti z Kavkazu.

Tetování byla přibližně na polovině mumií. Vědec Victor Mair z Univerzity of Pensilvania pracoval v lokalitě Tarim Basin déle než 30 let a věří, že tetování vytvořená směsí uhlí a sazí, měla dekorativní a symbolický význam.

Jedna z mumií, žena ve věku 40 až 45 let dostala přízvisko Kráska z Loulan a opravdu vypadá krásně i několik tisíc let po smrti. Má hnědé vlasy spletené s bílými pruhy a převázané červenými vlněnými vlákny. Potetovaná má víčka, čelo, zápěstí a ruce včetně mimořádně dlouhých prstů.

Na youtube se můžete podívat na přednášku The Tarim Basin Mummies by Victor Mair.

Kráska z Loulan nalezená mezi mumiemi z oblasti Tarim Basin. Zdroj: Wikipedia.org

Také státy Jižní Ameriky zasahují do všech klimatických pásem a najdeme tu nejrůznější teplotní extrémy. Lze v nich najít místa, kde teplota nikdy nepřevyšuje nula stupňů . Naopak zde můžeme narazit i na Atacamskou poušť, která je nejsušším místem na světě a to jsou podmínky téměř ideální k přírodní konzervaci lidských těl. Proto je Jižní Amerika jedním z míst, kde se dochovalo největší množství mumií, které také patří mezi jedny z nejstarších. Ale o nich až příště.

Tetování ve středověku

Římané považovali tetování za něco barbarského snad proto, že ho vídali jen na porobených národech. O tetováních na tělech lidí, kteří patřili ke kmenům "barbarů", psal například Říman Tacitus.

Ve středověké literatuře jsou popsaná tetování, která nosili Vikingové, Keltové, germánské i slovanské kmeny. Tetovali se Maorové na Novém Zélandě, domorodci v Polynésii nebo indiánské kmeny v Severní Americe.

Arabský vyjednavač Ahmad Ibn Fadlán vyrazil roku 920 z Bagdádu do Volžského Bulharska a cestou zaznamenával, co všechno se svou karavanou viděl. Popsal i tetování volžských Vikingů, měla zelenou, modrou a šedou barvu, často znázorňovala stromy a měli je po celém těle.

Příslušníci slovanských a germánských kmenů, vikingští bojovníci nebo keltští Druidové měli někdy potetovaná kompletně celá těla a hlavu. Skandinávští a ruští Vikingové měli používali tóny zelené, modré a šedé. Křesťané v době ranného středověku považovali tetování za barbarská a Vikingy přímo za ďábly, pokud vůbec měli tušení, že existují.

Módní výstřelek renesanční šlechty

K destigmatizaci tetování došlo díky jistému uvolnění vlivem renesančního hnutí a objevným zámořským plavbám jako byla ta Jamese Cookado polynesie v Pacifiku. Tetování se rychle stalo populární mezi námořníky. Ale do té doby bylo tetování používáno za účelem záměrné stigmatizace vězňů, otroků a prostitutek. Jinak bylo potlačováno řadou nábožensky a politicky motivovaných zákazů.

Tetování se do Evropy dostalo až v Novověku díky dobrodružným zámořským plavbám. Kapitán James Cook přivezl ze svých cest roku 1774 ze Společenských ostrovů v Polynésii potetovaného domorodce jménem Omai. Jeho tetování se hned zalíbila nejen námořníkům, ale také extravagantním a volnomyšlenkářským aristokratům.

Pro příslušníky vysoké šlechty bylo tetování módním výstřelkem. Původní symbolická tetování domorodých mimoevropských kultur brzy vyměnily novodobé ornamenty, jako jsou meče, srdce, dýky, kotvy a podobně.

Totalita se s tetováním nesnese

V totalitních státech se nosí uniformita. Panelákové byty jsou jeden jak druhý, stejně jako životní styl rodin, které v nich žijí. Pestrost není žádoucí a individualita se potlačuje.

Mít tetování v totalitním Československu, znamenalo mít problémy. K vidění bylo spíš jen u lidí "na okraji" společnosti. V prvních letech po Sametové revoluci bylo tetování stále symbolem jisté rebelie. Dnes už tomu tak není, tetování je běžnou záležitostí a většina lidí k němu zaujímá neutrální nebo pozitivní postoj.

Proč lidé mění svá těla tetováním

Tetování jsou dobrovolná i nedobrovolná, mohou představovat symbol moci nebo cejch, často mají připomínat významnou událost, stvrzovat víru v něco nebo někoho. Některá tetování jen zdobí, jiná mají pomoct od bolesti, zbavit strachu, dodat sílu v těžkých chvílích nebo v boji, posílit víru v boha nebo vlastní schopnosti, mohou mít rituální význam a často fungují jako talisman.

Tetování se často objevuje u prostitutek, vězňů nebo mafie (japonská jakuza, ruská mafie).Ten, kdo si pořizuje tetování, většinou nechce splynout s davem. Tetování volíme spíše, když se chceme vůči většině vymezit, dát jí najevo, ke které konkrétní sortě lidí patříme. Tou sortou mohou být umělci, příslušníci undergroundu, fuckeři, rockeři, kněží nebo bojovníci.

Tetování zpravidla pomáhá člověku, aby

  • sobě a ostatním lidem připadal víc atraktivní,
  • získával pozornost, budil zájem okolí,
  • dal najevo kam patří a jak smýšlí o světě,
  • postupoval výš na společenském žebříčku,
  • zapadl do skupiny lidí, ke které řízením osudu musí patřit.

Mohlo by vás zajímat