Běžná stresová reakce neškodí. Pomáhá nám přežít, zvládnout nebezpečné situace a výzvy nebo podávat výkon v práci, ve škole nebo sportu. Problém nastává ve chvíli, kdy krátkodobá přirozená reakce přejde do chronického stavu, který neodeznívá ani v čase na odpočinek.
Tělo může zůstat ve stresové pohotovosti dny, měsíce nebo také roky. Pak mluvíme o chronické stresové reakci.
Dlouhodobě probíhající stresová reakce postupně vyčerpá nervovou soustavu, imunitní systém a naruší hormonální rovnováhu.
Chronická stresová reakce není projevem slabosti
Chronickou stresovou reakci někteří mylně považují za známku slabosti, nedostatečné odolnosti nebo neschopnosti zvládat život takový, jaký je.
Chronický stres se však nejčastěji rozvíjí u lidí, kteří vydrží být dlouhodobě výkonní, jsou zodpovědní a snaží se pomáhat druhým až na úkor vlastního zdraví. Jen stateční lidé dokáží ignorovat varovné signály vlastního těla, aby došli svého cíle.
Chronická stresová reakce vzniká, když někdo
- vydrží zátěž až příliš dlouhou dobu,
- potlačuje vlastní potřeby,
- nevzdává se ani za nepříznivých podmínek,
- přebírá odpovědnost za druhé.
Výkon, výdrž a pomoc druhým je v naší společnosti ceněna. Problém nastává, pokud si nedovolíme nebo nám není dovoleno polevit projevit slabost a nemáme prostor na regeneraci.
Nejde o nedostatek vůle, spíše se jedná o přebytek vůle a sebekontroly.
Chronickou stresovou reakci můžeme vnímat jako nečekanou a vlastně i zrádnou reakci těla na naše vysoké nasazení. Tělo začne hlásit, že takhle už to dál nepůjde a postupně se začne hroutit celý systém.
Ten, koho se týká, by se neměl ptát, proč to nezvládá, spíš by se měl ptát, jak dlouho už to zvládá bez odpočinku.
Co je chronická stresová reakce
O chronické stresové reakci mluvíme tehdy, když je reakce na stres spuštěná dlouhodobě. K uvolnění a regeneraci nedochází, ani když jsme v klidu a bezpečí. Mozek naši situaci vyhodnocuje jako ohrožení, i když žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Chronický stres si na rozdíl od toho akutního často ani neuvědomujeme, jeho projevy jsou plíživé a mnohotvárné.
Hlavní příčiny chronické stresové reakce
Zvlášť zatěžující je stresující situace, kterou neumíme řešit a nemůžeme z ní odejít.
1. Dlouhodobý psychosociální stres
Nejčastější a zároveň nejvíce podceňovaná příčina. Patří sem:
- tlak na výkon, nadměrná pracovní zátěž,
- časový tlak,
- konfliktní vztahy na pracovišti nebo doma
- pocit nedocenění,
- pocit, že se mi děje příkoří a nic s tím nemohu dělat,
- nejistota v zaměstnání, finanční nejistota nebo dluhy.
2. Špatné mezilidské vztahy
Chronický stres a dlouhodobou psychickou zátěž představují také disfunkční vztahy. Nejčastěji to bývá:
- konfliktní partnerský vztah,
- dlouhodobé napětí v rodině,
- toxické pracovní prostředí,
- emoční manipulace.
Mozek vnímá narušené vztahy jako ohrožení, proto udržuje stresovou reakci aktivní. Pokud jde o manipulaci, hlavní obranou proti jakémukoliv typu manipulace je budování sebedůvěry, asertivita a dobře nastavené hranice.
3. Pečovatelská zátěž
Roste délka dožití i věk, kdy si pořizujeme první dítě. Stále více lidí proto pečuje současně o malé děti i staré nemocné rodiče. Chronickou stresovou reakci může rozjet:
- péče o staré nemocné rodiče,
- péče o seniora s demencí,
- péče o nemocné, tělesně postižené dítě,
- péče o dítě se speciálními potřebami (autismus, ADHD)
Pečující jsou dlouhodobě zodpovědní za sebe i blízkého svěřeného do péče. Často nemají dostatek podpory. Mají minimum času na sebe, jsou vyčerpaní a nemají možnost si odpočinout.
4. Trauma z dětství
Pokud člověk prožije dětství v nestabilním nebo ohrožujícím prostředí, jeho tělo se naučí fungovat v neustálé pohotovosti.
Nejohroženější jsou ti, kteří prožili:
- dlouhodobé zanedbávání,
- domácí násilí,
- zneužívání návykových látek v rodině,
- duševní onemocnění matky nebo otce,
- časté hádky, odloučení rodičů nebo rozvod,
- sexuální zneužívání,
- fyzické nebo emocionální týrání.
5. Vnitřní tlak a osobnostní nastavení
Někdy stres nepřichází zvenčí, ale je dán osobnostním nastavením a přehnaným vnitřním tlakem. K rozvoji chronické stresové reakce jsou náchylnější lidé trpící:
- perfekcionismem,
- nadměrnou sebekritikou,
- odpojením od vlastních emocí, potlačováním emocí,
- nadměrným smyslem pro odpovědnost,
- potřebou mít vše pod kontrolou.
6. Biologické a zdravotní faktory
Biologické a zdravotní faktory mohou být současně příčinou i důsledkem chronické stresové reakce. Patří sem:
- vážná onemocnění,
- chronická bolest,
- hormonální nerovnováha,
- poruchy spánku.
Tělo je dlouhodobě zatížené, a stresová reakce se nedokáže vypnout.
7. Stresory vycházející z okolního prostředí a životního stylu
Chronickou stresovou reakci může nastartovat:
- neustálá dostupnost na telefonu, chatech a e-mailu,
- informační přetížení a nemožnost filtrovat podstatné informace,
- hluk a nedostatek klidu,
- minimum pohybu.
Komu chronická stresová reakce hrozí nejvíce
Ze seznamu nejčastějších příčin rozvoje chronické stresové reakce jasně plyne, kdo je nejohroženější. Jsou to lidé s traumaty z minulosti, pomáhající profese, lékaři, učitelé, psychologové, sociální pracovníci, pečující, lidé žijící v dlouhodobé nejistotě, toxických vztazích nebo výkonově orientovaní lidé.
Typické projevy chronické stresové reakce
Mezi typické projevy chronické stresové reakce patří chronická únava, zvýšené svalové napětí, bolesti zad a šíje, trávicí obtíže, bolesti hlavy, časté infekce, podrážděnost, úzkostné stavy, potíže se soustředěním, pocit zahlcení, emoční odpojení a podobně
Proč je chronický stres problém
Dlouhodobá stresová reakce vyčerpává nervový systém, narušuje hormonální rovnováhu, oslabuje imunitu, zvyšuje riziko civilizačních onemocnění
Porozumění tomuto mechanismu je prvním krokem k tomu, aby se tělo mohlo znovu naučit klidu.
Nezpracované trauma, po kterém stres nemá konec
Psychické trauma nevzniká jen prožitím vážné nehody, násilného trestného činu nebo katastrofy. Velmi často roste nenápadně a bez jasného okamžiku zlomu.
Všechny druhy traumatu mají společný pocit ohrožení, bezmoc a ztrátu kontroly nad situací. Mozek pak trauma nedokáže správně zpracovat.
Pokud se tělo a nervový systém po traumatické zkušenosti nedokáží vrátit do klidového režimu, stresová reakce je stále aktivní a postupně přechází do chronické fáze.
Zvlášť traumatická a ohrožující je situace, kterou člověk nemohl ovlivnit ani opustit. Nešlo utéct, bránit se, ani si dostatečně ulevit. Tělo si ohrožení pamatuje, i když si ho už nepřipomínáme a nemyslíme na něj.
Mezi nezpracovanými traumaty můžeme najít
-
Akutní trauma, jako je vážná nehoda, náhlé onemocnění, fyzické nebo psychické násilí, ztráta blízkého člověka. Pokud mozek akutní trauma nemá možnost správně zpracovat, stresová reakce může přetrvávat měsíce i roky.
-
Vývojové trauma, které vzniká v dětství, často nemá příčinu, která by byla na první pohled zjevná. Může ji způsobit emoční zanedbávání, soužití s nepředvídatelnými nebo ohrožujícími dospělými, dlouhodobý pocit nejistoty. Nervový systém dítěte se přizpůsobí, naučí se dlouhodobě fungovat v režimu přežití a funguje tak i v dospělosti.
-
Kumulovaná mikrotraumata, způsobuje neustálá kritika, opakované odmítání nebo chronická nejistota. Jednotlivé stresy jsou zvládnutelné, ale jejich součet přetěžuje nervový systém.
Jak nezpracované trauma udržuje chronickou stresovou reakci
Nezpracované trauma způsobuje přehnané stresové reakce i na běžné podněty. Ten, koho se týká, vnímá svět jako potenciálně nebezpečný, má potíže s návratem do klidu. Nepřetržitě jede v režimu bojuj, uteč nebo zamrzni.
Postižený člověk často netuší, že není v klidu. Nevnímá, že na běžné podněty reaguje přehnaně a že to co zažívá není v pořádku. Řada lidí funguje navenek velmi dobře, ale jejich tělo je dlouhodobě v napětí.
Nezpracované trauma způsobuje chronické svalové napětí, potíže se spánkem, přecitlivělost na stres, úzkost bez zjevné příčiny, emoční odpojení nebo výkyvy nálad. Postižený může mít zvýšenou potřebu kontroly, může se vyhýbat konfliktům, přehnaný pocit odpovědnosti.
Léčba chronické stresové reakce
Jak vypadá léčba chronické stresové reakce? Chronická stresová reakce i nezpracované trauma se obvykle léčí kombinací více přístupů. Bohužel žádná rychlá oprava neexistuje.
Léčba vychází z klinickými studiemi ověřených postupů, které pomáhají tělu a mozku, aby se znovu naučily klidu a bezpečí.
Psychoterapie
Hlavním pilířem léčby je psychoterapie, která pomůže:
- rozklíčovat spouštěče a maladaptivní vzorce chování,
- zpracovat traumatické zážitky,
- naučit se nové strategie zvládání stresu (tzv. coping skills),
- přeladit emoce a myšlenky.
Mezi často používané přístupy patří:
- kognitivně-behaviorální terapie (CBT) – zaměřuje se na vztah mezi myšlenkami, emocemi a chováním, velmi účinná u úzkosti a stresu
- proLékaře
- traumafokální terapie / EMDR – terapeutické techniky zaměřené přímo na zpracování traumatických vzpomínek
- somatické přístupy – práce s tělem i myslí (např. Somatic Experiencing)
Psychoterapie je ve většině případů základním a dlouhodobým nástrojem léčby.
Psychiatrická léčba
V některých případech jsou prospěšné i léky (např. antidepresiva, anxiolytika), zejména pokud je stres spojen s úzkostí nebo depresí. O tom rozhoduje psychiatr na základě klinického vyšetření
Doprovodné techniky a rehabilitace
trénink relaxace a všímavosti biofeedback dechová cvičení a strukturovaný pohyb psychosomatická léčba
Tyto metody pomáhají snižovat fyzické projevy stresu a podporují regeneraci nervové soustavy.
Kliniky a služby v Česku
Níže najdeš přehled zařízení, kde lze vyhledat odbornou pomoc – od psychoterapie přes traumaterapii až po komplexní péči o duševní zdraví:
Psychoterapie a traumaterapie (Praha) Psychoterapeutická a poradenská centra Můj Terapeut – individuální terapie stresu, úzkosti, traumatu Terap.io – psychologické služby v Praze Terapie v centru – psychoterapie pro různé obtíže Terapie KONTAKT – psychoterapie a podpůrné terapie Trauma/somatické přístupy Trauma Somatic Experiencing Therapy in Czech Republic – práce s traumatem a somatickým prožíváním Craniosacral therapy - Práce s traumatem – kraniosakrální terapie, somatická práce Mgr. Tomáš Holcner, Psychotherapy EMDR – EMDR terapie zaměřená na trauma
- Denní stacionář Psychosomatické kliniky, Praha 6 - Stěžejní náplní programu je intenzivní skupinová psychoterapie o maximálním počtu 12 účastníků. Účast ve stacionáři trvá 6 až 12 týdnů. Program probíhá od 9:00–17:00.
- Klinika MD Cure - Specializovaná psychosomatická klinika vedená specialisty z různých oborů v čele s předním českým a mezinárodně uznávaným klinickým psychologem a psychoterapeutem prof. Michalem Miovským.
- Klinika ESET, Praha 10 - Denní stacionář pro dospělé pacienty, kteří trpí neurotickými, psychosomatickými a lehčími osobnostními problémy.
- Klinika ATODA Medical -Psychosomatická klinika, snažíme se propojit si životní příběh pacienta s tělesnými projevy. Zkoumá rodinnou anamnézu, řeč těla a možné zdravotní rizikové faktory.
- Klinika Unicare Medical
- Mgr. Tomáš Holcner, Psychotherapy EMDR
- EFT terapie emoční psychologie - metoda není uznávaná odborníky, není potvrzeno, že funguje
- Denní stacionář Tulsia clinic - Stěžejní náplní programu je skupinová psychoterapie o maximálním počtu 9 účastníků. Účast ve stacionáři trvá 8 týdnů. Program probíhá od 9:00–15:00.
- RHEA centru klinické psychologie a psychosomatiky, Brno
- Trauma Somatic Experiencing Therapy in Czech Republic
- Craniosacral therapy - Práce s traumatem - kraniosakrální terapie a somatické prožívání
Psychoterapie hrazená ze zdravotního pojištění
V Česku je psychoterapie částečně nebo plně hrazená ze zdravotního pojištění, pokud je terapeut je registrovaný u pojišťovny.
Např. VZP nabízí příspěvek až do určité výše na terapii s registrovaným poskytovatelem.
Chronická stresová reakce a vyhoření
Chronická stresová reakce je biologické jádro vyhoření a současně důvod, proč se z něj nedá vyspat za víkend.
Stresová reakce je z krátkodobého hlediska užitečná a neškodná. Pokud trvá dlouho a přejde do chronické fáze, dokáže napáchat pěknou paseku.
Jak na biologické úrovni probíhá chronická stresová reakce
Cítíme silný vnitřní nebo vnější tlak na výkon, jsme v časové nouzi, chybí nám odpočinek, máme strach z kritiky, selhání nebo ztráty kontroly, atp.
Mozek, resp. jeho část amygdala, vyhodnotí naši situaci jako ohrožení a pošle signál do hypothalamu, který velí a spustí stresovou reakci, která připravuje tělo na boj nebo na útěk.
- Nadledviny uvolní adrenalin, noradrenalin a kortizol.
- Zvyšuje se tep a tlak.
- V těle dochází k mobilizaci. Do krve se uvolní cukry a tuky, aby mozek, srdce a svaly měly rychlou energii.
- Krevní oběh se přesměrovává od méně důležitých orgánů ke svalům a do plic.
- Rozšiřují se zornice a průdušky,
- Kortizol tlumí v krizové situaci nepodstatné funkce, jako je trávení nebo imunita a zvyšuje bdělost.
Když se aktivuje chronická stresová reakce, autonomní nervový systém ztrácí rovnováhu a mozek se na to adaptuje. Zvětšuje se část mozku zvaná amygdala, což vede k větší větší citlivosti na stres.
Důsledkem chronické stresové reakce jsou:
- přepjatá pozornost, špatný spánek, tělo neumí přepnout na regeneraci,
- vysoký krevní tlak,
- špatné trávení, bolesti břicha, nevolnosti,
- nepřiměřené reakce, reagujeme impulzivněji a hůř se uklidňujeme,
- zvýšené svalové napětí, bolesti hlavy a svalů,
- potíže s pamětí,problémy v rozhodování (prefrontální kůra mozková ztrácí kontrolu),
- snížená schopnost regulovat emoce,
- snížená imunita, imunitní a zánětlivé změny
Chronický zánět
Chronicky zvýšený kortizol tlumí imunitu a vede k chronickému, nízkoúrovňovému zánětu. Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny na Lékárna.cz to vysvětluje problém takto:
Chronický zánět nesouvisí s infekcí ani zraněním. Ovlivňuje ho věk, životní styl, únava organismu, stárnutí imunitního systému a oxidační stres,
Zánět se neprojevuje horečkou nebo otokem, ale negativně ovlivňuje kvalitu stárnutí, zvyšuje riziko civilizačních onemocnění a zhoršuje schopnost těla regenerovat.
Chronický, nízkoúrovňový zánět nemívá ostré příznaky, ale vede k únavě, špatné regeneraci, častým infekcím, přibývání na váze nebo bolesti kloubů. Mezi další signály patří mozková mlha, změny nálady, suchá a unavená pleť nebo tzv. stařecké ztuhnutí po ránu.
Nakonec je tělo je vyčerpané, ale mozek stále vyhodnocuje hrozbu, spouští stresovou reakci bez reálného stresoru. Jsme v klidu, ale tělo není.
Čas chronickou stresovou poruchu neléčí
Čas sám o sobě trauma neléčí. Pokud nervový systém nedostane signál bezpečí, zůstává připravený na další ohrožení. Z nezpracovaného traumatu se proto může rozvinout také
- vyhoření,
- úzkostné stavy,
- psychosomatické potíže (bolesti hlavy, zad, kloubů a svalů, trávící obtíže, alergie),
- chronický únavový syndrom.