Ráda se bezcílně toulám po městě. Sleduju lidi, jak se chovají, co mají na sobě a co si říkají, když procházejí kolem mě. Občas v ulicích Prahy a více i méně skrytých zákoutích fotím graffiti.
U některých výtvorů si říkám, proč se to ten člověk nejdřív aspoň trochu nenaučí, než jde sprejovat někam, kde to bude vidět. Většinou jde o podpisy, nápisy nebo kresbičky nasprejováné barvami z aerosolových plechovek. Výjimečně můžete v Praze na fasádách domů zahlédnout velkoplošné malby.
Lidi od fochu mi vysvětlili, že u graffiti jde v první řadě o schopnost někam se dostat. Čím hůře přístupné místo, tím lépe, a že se tam sprejovat nesmí, se taky počítá. Pak jde o to, rychle nasprejovat svůj tag neboli podpis. Hezký tag objevíte vzácně, umění je druhořadé, pokud se o něj vůbec někdo snaží.
Sprejer nepotřebuje být výtvarně nadaný, potřebuje být zručný, obratný a rychlý. Tvůrci graffiti pilují osobní styl, svoje tagy chtějí mít na hodně a dobře viditelných místech, je to trochu záležitost ega. Bohužel hezkých graffiti je v Praze jako šafránu.
Mezi sprejery jsou ale i výtvarníci a studenti uměleckých škol, kteří mají výtvarné nadání a vedle toho, že občas někde nasprejují graffity, se profesionálně věnují jiné umělecké tvorbě.
Specifickým příkladem je výtvarník Jan Kaláb, který dělal graffity, velkoformátové malby na zdech domů a na jeho současnou tvorbu se můžete jít podívat do DOX+.
V knize Kmeny: Současné městské subkultury od autorů Vladimir 518 a Karel Veselý z roku 2011, říká street bomber OIPSE:
... za poslední rok jsem asi udělal největší pokrok. Furt to není stoprocentně, co bych chtěl, ale otázka je, jestli někdy bude. Tvary mám ze svý hlavy, ale přiznávám, že nějaká inspirace proběhla v životě přirozeně. Nemám a ani jsem nikdy neměl ambice to házet do nějakýho umění. Baví mě rychlost, jednochost a dobrej výslednej efekt. Asi proto jsem se před pár lety začal mrdat na throw-upech...
Mladší generace mívá potřebu skrze graffiti vyjádřit odpor proti všeobecnému vkusu, autoritám a estabilishmentu. Je to normální a dělali to vždy.
Anonymní rytí do omítky, kresby a nápisy vyjadřující politické názory, vyznání lásky nebo nadávky na veřejném prostranství, byly běžné i ve starověkém Římě nebo Egyptě. Zachovaly se například v Pompejích.
Fotogalerie a graffiti a street art z pražského veřejného prostoru
Mural art, (česky: nástěnné umění) je street art styl, místo spreji nanášejí výtvarníci barvy ručně štětci a válečky. Mural art a legální grafity podporovali i některé pražské městké části. Například Praha 10 v době působení místostarostky Ivany Cabrnochové (SZ).
V minulosti zde streetartoví umělci vytvořili velkoplošné malby například na budově základní školy Gutova nebo na odvětrávací šachtě metra ve Vinohradské ulici. Všechny velkoplošné malby vzniklé ve spolupráci s městskou částí Praha 10 měly pozitivní ohlas u místních obyvatel a turistů.
Na jaké další umělecké počiny vedle graffiti můžete v Praze při troše štěstí a bdělosti narazit