Dovolená v Chorvatsku

V roce 2023 bude v Chorvatsku trávit dovolenou více než jeden milion Čechů, tedy každý desátý. V roce 2017 cestovalo do této destinace 800 tisíc Čechů.

  1. nejpopulárnější turistickou destinaci na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na HDP. Jeho nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Itálie, Slovinsko a Německo.

Češi byli první, kdo začal do Chorvatska jezdit k moři a za turistikou. Už za první republiky se do Chorvatska vypravovali vlaky. První mezinárodní letecká linka, která přistála na letišti v Dubrovníku, měla trasu Praha-Vídeň-Záhřeb-Dubrovník.

Dovolená v Chorvatsku autem

Výhody

Máte li dost velké auto, můžete si s sebou do Chorvatska přivézt ledacos, co byste vlakem ani ledadlem nepobrali.

Nevýhody

Obzvlášť první prázdninový týden se dá na silnicích zažít opravdový horor. O těch, které vedou k moři do Chorvatska to platí dvojnásob.

Dovolená v Chorvatsku letadlem

Výhody Nevýhody

Dovolená v Chorvatsku vlakem

Výhody Nevýhody

Dovolená v Chorvatsku na půjčené lodi (katamaranu nebo jachtě)

Výhody Nevýhody

První turisté v Chorvatsku byli Češi

Není náhodou, že ve spoustě měst stál hotel Praha: jako například na ostrově Brač, ve městečku Kupari u Dubrovníku, v Makarské, v Supetaru nebo ve městě Krk na stejnojmenném ostrově. Tam vyrostl také český hotel Ludmila. Tím ale české stopy na jednom z nejbližších ostrovů z Česka nekončí. První organizovanou skupinu turistů sem přivezl před více než sto lety český novinář Emil Geistlich. První lékařkou na ostrově byla Zdenka Čermáková, která je zde pohřbená a v muzeu v Bašce je jí věnována jedna místnost. A pak je tu ještě značení Klubu českých turistů. Začíná nahoře nad Baškou, kde se od rozcestníku rozbíhají žlutě i modře značené cesty.

V putování za českými zakladateli turistiky teď po Jadranu přeplujeme na jiný ostrov. Krk patří mezi kvarnerské ostrovy, leží nedaleko od Rijeky a jedním z významných letovisek na něm je Baška.

"To bylo Bohem zapomenuté místo. Tam neexistovaly žádné komunikace, jelo se parníkem, obyvatelstvo bylo velice chudé, pologramotné, se zastaralými zvyky a hygienickými návyky," popisuje Bašku na počátku 20. století Ladislav Chrudina, autor knihy Slečna doktorica o životě české lékařky Zdeňky Čermákové, která právě s Baškou spojila téměř celý svůj život.

Do Bašky přijíždí 16. srpna 1909 ředitel pražské tiskárny Politika Emil Geistlich. Tomu se v Bašce tolik zalíbilo, že se zde rozhodl postavit restauraci a později i první skutečně lázeňský hotel a podílel se na rozkvětu tohoto přímořského letoviska. "Baška se stala známá nejen v Praze, ale v celých Čechách, byla módní záležitostí. Kdo nebyl v Bašce, neznal Jadran. Byla místem, kam jezdili jenom Češi, a místní obyvatelé uměli česky," připomíná Chrudina.

Součást Habsburské monarchie

Chorvati i Češi jsou slované a Chorvatsko bylo stejně jako Česko po staletí součástí Habsburské monarchieRoku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (1493–1593) s Turky (Osmanskou říší) do čela Chorvatska zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí Habsburské monarchie.

Nejkrásnější místa v Chorvatsku

Starořecké kolonie byly založeny zejména na pobřeží a na ostrovech. Patřily k nim Tragyrion (dnešní Trogir), Aspálathos (Split), Pharos (Stari Grad), Kórkyra Mélaina na Korčule, Issa na Visu nebo Dimos na Hvaru.

Migrační vývoj na přelomu 19. a 20. století

Největší emigrační vlna přišla koncem 19. století a v době před první světovou válkou. Vycházely inzeráty v novinách, agenti obcházeli rodiny, vystěhovalci z dřívějších dob, psali do staré vlasti nadšené dopisy. Slavonie byla vychvalována jako země zaslíbená. I po první světové válce pokračovaly odchody do Slavonie, která se ocitla v nově vzniklém Království Jugoslávie. Odcházeli mladí, převážně řemeslníci a kvalifikovaní dělníci, což nově vzniklá Československá republika neviděla ráda, ale vzhledem k obrovské nezaměstnanosti nebyla s to nabídnout srovnatelně příznivé podmínky.

Čeští kolonisté přicházeli z Tábora (do Hrubečného Pole), Písku (okolí Pakrace), Mělníka (Daruvar a okolí), celého Polabí až po Hradec Králové, dále z Olomouce a od Domažlic (do Kaptola a okolí Požegy) a Boskovic (jihozápadně od Daruvaru).

Nejlepší lokality v Chorvatsku

Zelenomodré a křišťálově čisté moře s krásnými plážemi, členité pobřeží, velké množství ostrovů a ostrůvků, malebná kamenná městečka s bohatou historií a krásná příroda řadí Chorvatsko mezi nejoblíbenější turistické destinace. Lokalitu každoročně navštěvují statisíce turistů.

Severní Dalmácie

Severní Dalmácie je oblast kolem města Zadar. Najdeme tu hned tři národní parky:

  • Národní park Paklenica se nachází se v pohoří Velebit, v oblibě ho mají i horolezci. Park je plný kaňonů a jeskyní a má hustou síť turistických cest.
  • Národní park Plitvická jezera
  • Národní park Severní Velebit

V oblasti jsou i krásná města s dlouhodobou historií a souostroví Kornati.

Jižní Dalmácie

Jižní Dalmácie je oblast v jižním Chorvatsku. Najdete tu oblíbené ostrovy Korčula, Lastovo a Mljet, poloostrov Peljšač a riviéru Dubrovníku. Zahrnuje úzký pás pobřeží, který se táhneod města Ploče až po hranice s Černou Horou.

Střediskem jižní Dalmácie je přístav Dubrovník, přezdívaný Perla Jadranu. Dubrovnická riviéra je plná zeleně, po staletí patřila k Dubrovnické republice a odráží její historický vývoj.

Dubrovnickou riviéru tvoří osady, které sloužily jako místa odpočinku dubrovnické šlechtě. Najdeme tu proto letní sídla, zámečky a letohrádky přírodního rázu. Dubrovničtí patriciové stavěli svá letní sídla v osadách Slano, Trsteno, Orašac a Zaton.

Letní sídlo Gučetićů v osadě Trsteno je obklopené krásnou botanickou zahradou neboli arboretem. Jde o nejstarší plánovitě založený renesanční park v Chorvatsku z let 1494 až 1502.

Střední Dalmácie

Oblast kolem Splitu včetně nádherných ostrovů Brač a Hvar. Je tu bezpočet dalších ostrůvků s malými plážemi, starými rybářskými přístavy a ruinami římských staveb.

Ideální je strávit v oblasti dovolenou na jachtě.

Makarská riviéra

Turistickým centrem 60 kilometrů dlouhé riviéry je staré přístavní město Makarská. Riviéru tvoří několik kilometrů široký pás dalmatského pobřeží Jaderského moře. Nad riviérou se pnou štíty masivu Biokovo.

Slunečné podnebí a dlouhé oblázkové pláže udělaly z Makarské populární turistickou destinaci. Makarská riviéra je vymezena na severozápadě městem Omiš a na jihovýchodě deltou řeky Neretvy. Tu a tam se v této oblasti vyskytují lesní požáry.

Mezi hlavní letoviska Makarské riviéry patří Baška Voda, Bratuš, Brela, Brist, Drašnice, Drvenik, Gradac, Igrane, Makarska, Podgora, Promajna, Tučepi, Zaostrog nebo Živogošće.

Poloostrov Istrie

Poloostrov má rozlohu 3.700 km². Povrch tvoří planina, která se zvedá od nadmořské výšky 100 až 600 metrů. Najdete tu piniové háje, klidné tmavě modré moře a spoustu slunce.

Největším přístaem na pobřeží jsou Terst v Itálii a Pula v Chorvatsku. Dalšími významnými městy na chorvatském pobřeží jsou Rabac, Novigrad, Medulin, Poreč a Rovinj.

Chorvatské ostrovy

Chorvatskou pevninu obklopuje několik stovek ostrovů a ostrůvků. Je jich tolik, že je jen tak nespočítáte. Mezi nejoblíbenější patří ostrovy Pag, Krk, Korčula, Vis, Brač, Cres, Hvar, Rab, Mljet a další.

Čechové v Chorvatsku, článek v Pokrokové revue, rok 1907

První podrobnější dokumentaci situaci Čechů v Chorvatsku poskytl Jan Auerhan, pozdější předseda Československého ústavu zahraničního ve svém článku Čechové v Chorvatsku, uveřejněném v článku Pokroková revue v roce 1907. Zdůraznil především potřebu vybudování českých škol a knihoven, které by přispěly k rozvoji a udržení českého jazyka na území dnešního Chorvatska. V jeho práci pokračoval poté v období vzniku ČSR a Jugoslávie R. Turčin.

V roce 1930 žilo v Chorvatsku na čtyřicet tisíc Čechů; jejich počet začal však postupem času díky asimilaci klesat. V roce 1948 to bylo 28 991, o dvacet let později již jen třináct a půl tisíce Čechů (z toho osm a půl tisíce v Daruvaru).

Pokud jde o české zakladatele turistiky, je významným místem ostrov Krk, který leží nedaleko od Rijeky a jedním z významných letovisek na něm je Baška.

Město Baška se stalo známým nejen v Praze, ale po celých Čechách. Jezdit do Bašky byla módní záležitostí. Kdo tam nebyl, neznal Jadran. Byla místem, kam jezdili jenom Češi, a dokonce i místní obyvatelé uměli česky.

Ředitel pražské tiskárny Emil Geistlich postavil v Bašce lázeňský hotel

Do Bašky přijíždí 16. srpna 1909 ředitel pražské tiskárny Politika Emil Geistlich. Tomu se v Bašce tolik zalíbilo, že se zde rozhodl postavit restauraci a později i první skutečně lázeňský hotel a podílel se na rozkvětu tohoto přímořského letoviska.

Kniha Slečna doktorica o české lékařce Zdeňce Čermákové v Bašce

První lékařkou na ostrově byla Zdenka Čermáková, která je zde pohřbená a v muzeu v Bašce je jí věnována jedna místnost.

"To bylo Bohem zapomenuté místo. Tam neexistovaly žádné komunikace, jelo se parníkem, obyvatelstvo bylo velice chudé, pologramotné, se zastaralými zvyky a hygienickými návyky,"

tak popisuje Bašku na počátku 20. století Ladislav Chrudina, autor knihy Slečna doktorica o životě české lékařky Zdeňky Čermákové, která právě s Baškou spojila téměř celý svůj život. V následujících letech Máša Chmelíková z Prahy zase stála u zrodu Brely v Dalmácii jako přímořských lázní. V roce 1932 vybudovala v Brele v neobývaném domě u pobřeží penzion Soline.

Češi postavili také hotel Mlini ve stejnojmenném letovisku na jih od Dubrovniku. A zakládali i turistický ruch na poloostrově Pelješac. Před více než 80 lety o tom psali i v místních novinách.

Na konci června 1923 vyrostlo na jedné oribižské pláži 20 krásných pestrobarevných stanů. Nad každým z nich vlála vesele československá vlajka, pod stany byli ubytováni akademici pražské, brněnské a bratislavské univerzity. Celé město přijalo své hosty s velkým nadšením.

Co láká Čechy do Chorvatska dnes

Kromě opalování se na březích Jadranu a koupání v jeho vodách, což jsou tradiční činnosti českých vnitrozemců, se Chorvatsko stává také základnou pro české jachtaře a potápěče.

"Potápění vždycky musí být organizované - tak to není sport, kterým by sportovci něco riskovali. Cílem potápění není zvýšit hladinu adrenalinu, ale prohlédnout si moře. Pro potápění je potřeba povolení, projít výcvikem, takže každý, kdo se potápí s výstrojí, už určité zkušenosti má," říká Robert Zeljak. Podle něj je možné udělat si kurs potápění v Česku nebo v Chorvatsku, ale v každém případě ho potápěč musí mít a zaplatit za povolenku, jinak riskuje pokutu od chorvatských úřadů.

Podobná povinnost, tedy mít zkoušky, platí i v případě, že si chcete půjčit jachtu a jet na ní po Jadranu. Potvrzuje to Pavel Ženčák: "Jsou dvě možnosti. Sám jachtu kormidlovat, pak musí být příslušné oprávnění, takže je potřeba udělat kapitánský průkaz s mezinárodním oprávněním a zajistit si jachtu. Většina lidí si ji pronajímá. Druhou možností je jachta s kapitánem, pak zkoušky nutné nejsou."

Zdroje informací