Art deco je styl, který v časech své největší slávy představoval luxus, nevázanost i víru ve společenský a technologický pokrok. Byl to styl bohatých a promítal se do architektury, užitého umění i produktového designu.
Art Deco byl sloh doby naplněné jazzem a dá se říct, že zvláštní oblibu měl mezi snoby. Poprvé objevil v roce 1910 na mezinárodní výstavě v Paříži. Své jméno pak dostal až na Mezinárodní výstavě moderního, dekorativního a průmyslového umění v roce 1925.
Sloh pojmenoval slavný architekt Le Corbusier, tedy jeho odpůrce, který k mezinárodní výstavě v roce 1925 napsal sérii článků pod názvem 1925 EXPO. ARTS. DÉCO pro svůj časopis L'Esprit Nouveau. Název je zkratkou francouzského Arts Décoratifs, česky dekorativní umění.
Le Corbusier v článcích útočil na "excesy" honosných, výrazně barevných a složitě zdobených Art Deco předmětů. Především nábytek, by podle podle něj žádné ornamenty mít neměl. Design má sloužit funkci.
Vznik slohu Art Deco
Sloh Art Deco byl výsledkem snahy vytvořit novou podobu ornamentů a nové tvary v architektuře a designu. Objevil se po první světové válce, kdy snad všichni toužili po změně.
Styl Art Deco navazoval na secesi nebo historismus a vyskytoval se současně vedle funkcionalismu nebo Bauhausu. Postupem času se nábytek v duchu Art Deco se vymanil nejen z historizujících, ale i secesních tvarů.
Sloh Art Deco navazoval na celou řadu směrů secese a přitom stále víc uplatňoval a respektoval strojní výrobu a nové materiály. Tvůrci se inspirovali secesí, nábytkem ve stylu Ludvíka XVI., orientální architekturou, uměním Starého Egypta nebo prvky z japonské a čínské kultury. Vše interpretovali modernistickým způsobem.
Nepřeberné množství inspirace tvůrcům předmětů ve stylu Art Deco poskytlo objevení Tutanchamonovy hrobky britským archeologem Howardem Carterem v roce 1922.
Zlatý vykládaný sarkofág, pozlacené schránky na kanopy, čluny, mnoho soch bohů a bohyň, sošky vešebtů, sochu ležícího Anupova šakala. Mnoho věcí by si nezadalo precizním řemeslným zpracováním nezadalo se závratně drahými kusy nábytku od slavných Art Deco designérů.
Kde všude se styl Art Deco projevil
Styl Art Deco ovlivnil podobu velkých staveb i rodinných domů, podobu interiérů, nábytku, nádobí, šperků nebo produktů denní potřeby. Ovlivnil také způsob oblékání a módu celkově. Existují dokonce i Art Deco mosty, mrakodrapy, zaoceánské parníky, auta nebo vlaky.
K rozkvětu slohu Art Deco došlo především ve Spojených státech a Evropě během dvacátých a třicátých let 20. století. Především v New Yorku nacházíme monumenty tohoto stylu, jako je Empire State Building, Bryant Park Hotel, Radio City Music Hall nebo Chrysler Building.
Art Deco se inspiruje, čím se jen dá
Art Deco bylo od svého počátku ovlivněno odvážnými geometrickými formami kubismu a vídeňské secese, kombinovalo styly modernistické avantgardy počátku 20. století se secesí a kubismem.
Časté byly motivy převzaté od amerických a afrických domorodých kultur a exotické styly z Japonska, Číny, Persie, Indie nebo starověkého Egypta.
České Art Deco
České Art Deco můžeme časově zařadit do 20 let trvání první československé republiky. Čeští tvůrci se na mezinárodní výstavě v Paříži se prezentovali velmi úspěšně. Co do počtu nejvyšších ocenění (58) se Československá republika zařadila hned za Francii. Stejně jako jinde i u nás byl nový sloh stavějící na výrazném dekoru částí kritiky důrazně odmítán.
Art Deco rezidence primátora hlavního města Prahy
Rezidence primátora hlavního města Prahy byla zřízena v budově Ústřední knihovny města Prahy, kterou postavila v letech 1925–1928 Pražská městská spořitelna jako jubilejní dar hlavnímu městu při příležitosti 60. výročí svého trvání a na počest 10. výročí Československé republiky.
Do Primátorské rezidence se vstupuje vlastním vchodem z nároží Platnéřské a Žatecké ulice. Zaujímá celá dvě patra. Do prvního patra byly umístěny reprezentační a přijímací místnosti, do druhého patra soukromý byt primátora s pracovnou a třemi apartmá pro hosty.
- Projektantem budovy i její umělecké výzdoby byl architekt František Roith.
- Autorem stropní výmalby, koberců, tapiserií, potahových látek a textilních tapet byl František Kysela.
- Na dekorativní výmalbě se podílel malíř Josef Sejpka.
- Plastiky a dekorativní doplňky jsou dílem sochaře Karla Štipla a malířů Františka Kysely a Josefa Sejpky.
Architektura ve slohu Art Deco
Chrysler Building
Mrakodrap Chrysler Building byl původně projekt Williama H. Reynoldse, realitního magnáta a bývalého senátora za stát New York. Stavbu budovy mu zadal Walter Chrysler, tehdejší šéf Chrysler Corporation.
Stavbu Chrysler Building charakterizovala soutěž s Empire State Building a 40 Wall Street o to, která z nich se stane nejvyšší budovou na světě. Budova byla navržena a financována Walterem Chryslerem, ale nebyla zamýšlena jako sídlo společnosti Chrysler Corporation.
Když se Chrysler Building otevřela, objevily se protichůdné recenze na design budovy, někteří ji označili za hloupou a neoriginální, jiní ji oslavovali jako modernistickou a ikonickou. Recenzenti na konci 20. a na počátku 21. století považovali budovu za vzor architektonického stylu Art Deco.
V roce 2007 se Chrysler Building umístila na 9. místě v soutěži o nejoblíbenější architekturu v USA, kterou vyhlašuje Americký institut architektů. Fasáda a interiér se v roce 1978 staly památkami města New York a v roce 1976 byla budova přidána jako národní kulturní památka.
Empire State Building
Empire State Building ve stylu art deco navrhl William F. Lamb z architektonického studia Shreve, Lamb a Harmon. Původní návrh počítal s budovou, která bude mít 80 pater. Když se ale plánovaná výška Chrysler Building zvedla, rostla do výšky i Empire State Building. Nakonec má 102 pater.
Po svém dokončení v roce 1931 se stala na více než 40 let nejvyšší budovou světa. Empire State Building patří mezi hlavní symboly New Yorku. Stojí na křižovatce Páté Avenue a West 34th Street.
Krásné fotky Art Deco monumentů v New Yorku najdete na webu fotografa Maxe Touheyho.
Most Isaaca Lee Pattersona v Oregonu
Most Isaaca Lee Pattersona (nebo také Rogue River Bridge) v Art Deco stylu byl postaven nad Rogue River v Curry County v Oregonu. Most je dílem architekta specializujícího se na silnice a mosty Conde McCullougha.
Na detailech mostu jsou jasně patrné motivy Art Deco, výrazné pylony nebo stylizovaná palladiánská okna korunovaná slunečními paprsky.
Nábytek Art Deco
V designu nábytku Art Deco existovaly dva odlišné trendy. Na jedné straně předměty vypracované v nejvyšší řemeslné kvalitě a na straně druhé experimenty, které řadíme do kategorie moderní nábytek používající běžné kovy a nově vynalezené plastické hmoty.
V průběhu času zaregistrovalo nový sloh i širší publikum. Přicházela nová dekáda Art Deco, kdy se z nábytku v tomto stylu stal sériový výrobek, který už byl levnější a dostupný v běžné obchodní síti.
Později se vyráběly i napodobeniny, které často charakterizovala určitá vulgarita běžná nejnižší cenové kategorii.
Kdyby se dnes někdo rozhodl, že bude sbírat věci ve stylu Art Deco, nejtěžší pro něj bude, získat právě nábytek v tomto slohu. Zachovalých exemplářů je málo a jejich cena je závratná.
Většina kousků je dnes v Musée des Arts Décoratifs v Paříži a v Metropolitan Museum v New Yorku. Jen několik jiných muzeí a soukromých sběratelů má nějaké exempláře.
Mazi známé sběratele nábytku Art Deco patří:
- Alain Lesieutre,
- Felix Marcilhac,
- Peter M. Brant s manželkou.
Poslední velký francouzský truhlář Émile Jacques Ruhlmann
Jedním z předních představitelů v zahraničí se stal Francouz Émile Jacques Ruhlmann (1879-1933), spolutvůrce „Pavilonu sběratele" na světové výstavě dekorativního umění. Ruhlmann je také historiky umění považován za posledního velkého francouzského truhláře - nábytkáře, který byl schopen s vybroušeným vkusem vytvářet mistrovská díla z velmi kvalitního dřeva, které vykládal slonovinou, perletí, stříbrem a dalších drahých kovů.
Hnutí Art Deco se snažilo o zušlechtění každodenních běžných předmětů, ale přepychový nábytek nemohl sloužit širokým vrstvám pro svoji cenu. Vlastnit luxusní nábytek z Ruhlmannovi dílny bylo stejné, jako mit doma kousek od slavného dílnách rokokového mistra ebenisty.
Cena kusu nábytku od designérů Jeana Dunanda, Emile-Jacquesa Ruhlmanna nebo Pierra Legraina by se pohybovala řádově ve stovkách tisíců dolarů. Ceny jsou dnes tak vysoké určitě díky jeho jedinečnosti, ale odrážejí ještě jeden faktor, a tím je hodnota řemeslného vypracování.
Už ve 20. letech 20. století, když Emile-Jacques Ruhlmann svůj nábytek nabízel, si designové kousky od něj mohli dovolit jen ti nejbohatší z bohatých, maharadžové a princové. Na vysoké ceně se odrážely dlouhé měsíce kvalifikované práce, precizní jemné řemeslné zpracování a použití nejdražších materiálů.
Jean Dunand
Jean Dunand (1877–1942) byl švýcarsko-francouzský malíř, sochař a interiérový designér, který se proslavil v období Art Deco. Tento přední designér Art Deco je považován za jednoho z nejinovativnějších umělců v oblasti drahých kovů, laků a dalších materiálů.
Proslul zejména svými lakovanými paravány, obrovskými vázami, nástěnnými obrazy, talíři, vykládaným a lakovaným nábytkem, šperkovnicemi a dalšími uměleckými předměty.
Na obrázku níže je lakovaná skříň na rádio od Jeana Dunanda, kterou prodala aukční síň Christie's 13. prosince 2012 za 338.500 dolarů.
Jean Dunand pracoval s velmi širokou škálou materiálů, včetně oceli, mědi, cínu a stříbra, které opracovával kladivem a pak leštil, pokládal je zlatem nebo perletí a nakonec často zdobil laky a patinou.
Na obrázku níže je nástěnný panel pojmenovaný Biche dans un sous-bois, který designér vytvořil pro madame Linu Yacoubovitch v Paříži kolem roku 1929. Jde o lakované dřevo přibližně 2,5 x 2,5 metrů. Obraz byl prodán 7. prosince 2023 v aukční síni Christie’s v New Yorku za 214.000 dolarů
Podle puristů můžeme jako pravý nábytek Art Deco vnímat jen ten, který má nejvyšší kvalitu řemeslného vypracování, plně zužitkovává strukturu a chrakter dřeva v kontrastu s jemnou slonovinou nebo drahými kovy, které zdobi klíčove dirky a další detaily.
Art deco křeslo, kolem roku 1920
Model Art Deco křesla z období kolem roku 1920 je vyrobený z ohýbaného dřeva dýhovaného ořechem a palisandrem. Můžete si jej pořídit u prodejce Antik Praha.
Sloh Art Deco používá vzácné a drahé materiály
Tvůrci art deco nábytku, umění a předmětů denní potřeby používali vzácné a drahé materiály, jako je zlato, eben, palisandr, slonovina, drahé kameny, mramor, onyx. Samozřejmostí pak bylo vynikající řemeslné zpracování.
Ve 30. letech 20. století, během Velké hospodářské krize. Předměty ve stylu Art Deco se postupně stávaly tlumenější, méně křiklavé a okázalé. Hladší forma stylu, nazvaná Streamline Moderne, se objevila ve 30. letech 20. století. Vyznačovala se zakřivenými tvary, hladkými, leštěnými povrchy a připravila půda pro pozdější modernu.
Na snímku níže je pokoj Les Palmiers Smoking Room od Jeana Dunanda, který prodala aukční síň Christie's v Paříži v roce 2011 2,1 milionů eur. Pokoj je z lakovaných dřevěných panelů zdobených zlatými a stříbrnými detaily.
Kombinace materiálů rafinovaně odkazuje na japonské tradice. Ryté kovové desky a zdobené zlaté pláty ve stylu Ludvíka XV. dávají pokoji půvab a luxusní vzezření. Námětem je geometrický les v dokonalé souhře tónů a textur.
Během první poloviny 20. století se objevují nové materiály, jako jsou chromované trubky, nerez a plast. Art Deco před druhou světovou válkou ustupoval stále populárnějším funkčním a nepřikrášleným stylům moderního sdesignu a architektury.
Art Deco šperky
Oblíbené šperky ve stylu Art Deco byly různé ozdoby do vlasů, čelenky, diadémy a spony. Jak si ženy zkracovaly vlasy, nemohly hlavu ozdobit složitě splétanými účesy, místo toho jim posloužily zdobené sponkami a hřebeny do vlasů i řada složitých pokrývek hlavy.
Jak se účesy zkracovaly, tak se prodlužovaly náušnice. V éře Art Deco byly módní dlouhé, visací náušnice, v délce často až na rameno.
Různá pouzdra z drahých kovů, vykládaná nebo zdobená drahokamy. Rozšířenost kouření a nošení výraznějších make-upů, vedlo k rozvoji trhu s luxusními kosmetickými pouzdry, na tvářenku, rtěnku a pouzdry na cigarety nebo doutníky.
Art Deco automobil
Ve 20. a 30. letech nebylo běžné mít doma automobil. Být členem klubu a fanda automobilů bylo cool. Vyznavač Art Deco slohu pak potřeboval luxusní automobil, který ho bude důstojně reprezentovat. Takovým autem byl například Cord 810 Westchester z roku 1936 nebo Cord 812 z roku 1937.
Design automobilů Cord 810/812 byl dílem Gordona Millera Buehriga a jeho týmu designérů, do kterého například patřili Vince Gardner a Alex Tremulis.
Art Deco, styl jazzového věku
Pojem jazzový věk (anglicky Jazz Age) také pochází od Francise Scotta Fitzgeralda, Časově spadá do dvacátých let 20. století. Je to období, ve kterém americká poválečná ekonomika vystřelila vzhůru a strhla s sebou davy. Zlatá mládež si užívala večírků a kritizovala životní styl a hodnoty starší generace, kterou považovala za pokryteckou.
Mezi mladými byl jazz stále oblíbenější, zatímco starší generace ho vnímala jako nemorální a úpadkovou hudbu. Jazzový věk se často zmiňuje ve spojení s bouřlivými dvacátými lety (Roaring Twenties). Po hrůzách první světové války se mladí chtěli bavit, nechtěli myslet na starosti své doby.
Velmi rozšířené bylo i šňupání kokainu. Součástí Roaring Twenties byly kluby, kde i za prohibice v letech 1920 až 1933 tekl alkohol proudem. Na kokainu americká dvacátá léta přímo burácela, podobně na tom byla Paříž. Kokain tvořil nedílnou součást kosmopolitní a volnomyšlenkářské kabaretní atmosféry poválečného Berlína.
Velký Gatsby, román plný postav obklopených stylem Art Deco
Jak žili více či méně snobští vyznavači stylu art deco dokonale popsal americký spisovatel Francis Scott Fitzgerald ve svých románech Velký Gatsby, Krásní a prokletí nebo Něžná je noc.
Spisovatel se narodil do zámožné rodiny irských přistěhovalců ve Spojených státech. Na univerzitě v Princetonu potkával studenty z ještě bohatších rodin a společensky nejvýznamněiších vrstev.
Chtěl mezi ně patřit a brzy se mu to podařilo. Hned jeho prvotina Na prahu ráje mu přinesla úspěch a slávu. Prosadil se v uměleckých kruzích, vydělal peníze a v roce 1920 si v New Yorku vzal Zeldu Sayreovou, okouzlující dceru zámožného alabamského soudce, která se věnovala tanci, umění a básnictví.
U Zeldy brzy propukla schizofrenie, čemuž mohl pomoc i alkohol a kokain. U Francise Scotta Fitzgeralda se později rozvinula závislost na alkoholu.