Umělecká zahrada podél Čiklovy ulice v Praze Nuslích letos zahájila sezonu společně s festivalem Open House, který se konal 20. a 21. května 2023. Kouzelný prostor skrytý pod Nuselským mostem určitě stojí za návštěvu.
Zahrada vznikla na místě bývalého Sochařství K. Novák, kde v první polovině 20. století vzniklo mnoho známých pomníků a významných děl českého dekorativního umění.
Sochař Karel Novák
Karel Novák (1871 – 1955) byl sochař a také inovátor. Jako první používal zvětšování nebo zmenšování sochařských děl pantograf a modernizoval technologii výroby velkých soch a sloupů.
Velké sochy většinou byly duté, vytvořené z armovaného betonu, dodatečně pokryté slabou vrstvou teraca, vytvořeného z italského pucolanu, vápna z Ulmu a cementu z Radotína.
V roce 1924 Karel Novák koupil od Vyšehradské kapituly pozemek na úpatí jižní strany Nuselského údolí. Téhož roku na něm postavil svou sochařskou dílnu, ateliéry a sochařský závod,
V budově, která zahrnovala i správcovský byt, zřídil prostorný ateliér se severním světlem a několik technických dílen. Pracoval tu od roku 1924 až do roku 1949.
Období pozdního historismu a secese
V období před první světovou válkou se zabýval především tvorbou exteriérových dekorací fasád pražských soukromých i nájemních domů a ústavů.
První dekádu samostatné tvorby Karla Nováka uzavřela jeho nejoceňovanější práce, kterou je výzdoba pražského Obecního domu. Odborníci ji považují za pomyslný vrchol sochařovy kariéry.
Bohatě zdobeným fasádám a štukem zkrášlovaným interiérům byl po první světové válce konec. Secesi ve 20. letech 20. století střídá funkcionalismus, který podobně jako předchozí historické slohy, přišel pod vlivem celospolečenských změn a dobové změny vkusu s novou formou.
Období přející pomníkům a drobným plastikám
Karel Novák se proto v dalších letech zaměřil na tvorbu pomníků a obchod s drobnou plastikou, který sochaři pravděpodobně zajišťoval stabilní příjem.
Jako první zvětšoval návrhy soch na pomníky od Josefa Mařatky, Josefa Václava Pekárka, Ladislava Šalouna nebo Víta Španiela pomocí pantografu.
Pokud jde o drobnou plastiku, v pozůstalosti se našly pohlednicové katalogy děl všech žánrů, od náboženské tématiky po kýčovité zdobení zahradních fontán. Nejčastěji se jednalo o plastiky zvířat a busty slavných osobností z české historie.
Oblíbené tehdy byly zmenšené kopie známých a populárních soch z období od středověku po současnost.
Poměr mezi zakázkami, které sloužily především finančnímu zajištění, a těmi umělecky hodnotnými byl u Karla Nováka po celou dobu jeho tvorby vyvážený.
Závod Karla Nováka v areálu Umělecké zahrady
Umělecká zahrada připomíná padesátiletou historii sochařské dílny Karla Nováka, s níž je úzce spjata tvorba mnoha sochařů a architektů. Společně s ním zde tvořili například:
- Josef Václav Pekárek
- Bohumil Kafka
- Ladislav Šaloun
- Josef Drahoňovský
- Emanuel Kodet
- Vít Španiel
V Sochařství K. Novák, jak se závod jmenoval vznikla třeba socha Woodrowa Wilsona, jejíž replika stojí dnes v parku u Hlavního nádraží, alegorická postava Vltavy a jejích čtyř přítoků při zdymadle u Dětského ostrova na Smíchově nebo památník Praha svým vítězným synům od sochaře Josefa Mařatky na náměstí Pod Emauzy.
Zanedlouho po znárodnění závodu a zrušení ateliéru počátkem 50. let 20. století Novák onemocněl a v roce 1955 v 84 letech zemřel. Od roku 1957 byla v areálu provozovna podniku Krátký film Praha.
Většina uměleckých děl byla zničena při stavbě Nuselského mostu, ke kterému byl základní kámen položen v roce 1965. Sochy byly zasypány sutí nebo skončily v betonových základech mostní konstrukce.
Díky dlouholeté práci současného majitele Vojtěcha Haluzy se řadu uměleckých děl podařilo zachránit, zrestaurovat a vytvořit z základ dnešního lapidária Umělecké zahrady.
Působení Krátkého filmu Praha na pozemku Umělecké zahrady
V roce 1957 dostala budovu bývalého ateliéru k užívání jedna ze sekcí národního podniku Krátký film Praha, která ji užívala až do počátku 90. let. Působil tu tým filmových výtvarníků pod vedením Břetislava Pojara a Josefa Klugeho.
Krátky film Praha v areálu natočil pohádky jako Pane, pojďte si hrát, Kocour Mikeš, Pat a Mat nebo O zvířátkách pana Krbce.
Pod altánem u vstupu do zahrady byla odpadní jímka, do které zaměstnanci studia Krátkého filmu vypuštěli odpad, který často obsahoval jedy.
Současný majitel Ing. Vojtěch Haluza nechal jímku na vlastní náklady vyvézt a "za odměnu" musel zaplatit pokutu 100.000 korun.
Vrácení areálu potomkům Karla Nováka v restituci
Potomkům původního majitele Karla Nováka byl areál vrácen v restituci v roce 1992. Nevěděli, co s ním mají dělat.
Obnova zdecimované zahrady, zdevastovaných atelierů, pobořených skladů a dílny byla nad jejich síly. Další věc je, že každý ze šesti potomků sochaře Karla Nováka měl na využití prostoru jiný názor.
Katastrofický stav po předání je vidět na fotce níže.
Nakonec prostor mezi železniční tratí a Čiklovou ulicí pronajali a po nájemci chtěli, aby vše postupně zrekonstruoval. Celý areál pronajali a později prodali staviteli Vojtěchu Haluzovi.
Rekonstrukci zahrady si vzal na starost architekt Otakar Kuča. Zahradní vstupní domek byl znovupostaven podle projektu architekta Miroslava Meleny v roce 2006.
Nalezené sochařské artefakty
Při úpravách pozemku se nalezlo mnoho poškozených i nepoškozených sochařských artefaktů, pocházejících z doby působení Novákova ateliéru.
Všechny nálezy byly následně instalovány na nově upraveném pozemku. Původní zachovalá torza soch byla po restaurování umístěna na původní místa.
Sochy, které se dochovali jen ve fotodokumentaci byly nahrazeny zdařilými kopiemi. Veškeré sochy jsou vyrobeny technologií výdusků z terasových směsí, většina soch je dutých.
Obnova zahradní části areálu
Po převzetí areálu v roce 1993 byla jednoznačnou snahou nového majitele obnova zahradní části areálu do podoby moderní současné zahradní architektury při zachováním původního rázu výstavních ploch sochařských děl.
Stavitel Vojtěch Haluza přistoupil k celému objektu jako k historické lokalitě odkazující k významné etapě českého dekorativního umění první poloviny 20. století.
Tento záměr se podařilo realizovat díky nadšení lidem kolem doc. arch. Otakara Kuči. Jeho spolupracovníci jsou akademický sochař J. Jelínek a restaurátoři Stříška, Svatoš a Bárta.
Veškeré stavební práce na obnově prvků zahradní architektury podle dobových fotografií prováděla stavební firma Unista Haluza v letech 1993 až 2001 za pomoci Ludmily Novákové, dcery Karla Nováka, a Eduarda Kudrny, syna sochaře a medailéra, který tu tvořil a bydlel až do roku 1963.
Prohlídka umělecké zahrady v Praze Nuslích
Najdete tu sochu původního plemene psa boxera, přivezeného právě z Ameriky je zachována podoba, jakou zvíře mělo v době přeplutí Atlantiku do Čech. Dnes vypadají boxeři úplně jinak.
Jsou tu vodníci, medvědi, čert, lvy, zmenšené slavné sochy, reliéfy a spousta zeleně. V Umělecké zahradě najdete i díla současného sochařského umění.
Vznik Umělecké zahrady v Praze v roce 2024
V Sochařství K. Novák vznikaly zejména modely velkých figurálních návrhů, k jejichž zhotovení začal jako jeden z prvních sochařů u nás používat pantograf.
- V letech 1929 až 32 se Karel Novák podílel na vzniku Pomníku padlým pražanům Josefa Mařatky, umístěného v Praze pod Emauzy.
- Ve 30. letech spolupracoval na vzniku několika pomníků Djordje Jovanoviče v Bělehradě.
- V roce 1938 vznikl Pomník selského povstání sochaře Jakuba Obrovského pro Chlumec nad Cidlinou.
Významné zakázky Karla Nováka
- Ladislav Šaloun - Socha rabbiho Löwa na nároží Nové radnice v Praze
- Ladislav Šaloun- socha Gambrinus
- Karel Dvořák - sousoší sv. Cyrila a Metoděje na Karlově mostě v Praze
- Jan Štursa - pomnik Svatopluka Čecha v Sadech Svatopluka Čecha v Praze
- Jan Štursa - pomnik Hany Kvapilové z roku 1914, Kinského zahrada v Praze
- Josef Mařatka - památník Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy (dokončen v roce 1932)
- Josef Václav Myslbek - pomník Karla Hynka Máchy na Petříně
- Ladislav Šaloun- Pamětní deska na Obecním domě
- J. V. Pekárek - alegorická postava Vltavy a jejích čtyř přítoků při zdymadle u Dětského ostrova na Smíchově (byla osazena v roce 1927)
K významným Novákovým zakázkám patří také nadživotní sádrová reprodukce busty Antonína Švehly od Bohumila Kafky z roku 1924 nebo reprodukce alegorické sochy Vltavy od Josefa Václava Pekárka z roku 1927, kterými se oba sochaři prezentovali na Výstavě soudobé kultury v roce 1928 v Brně.
Pro mnoho dalších umělců vytvořil modely, podle kterých byly zpracovány sochařské artefakty. Spolupracoval tak například se sochařem Jakubem Obrovským, Albínem Paláškem, Karlem Dvořákem, Josefem Drahoňovským, Emanuelem Kodetem nebo Vítem Španielem.
Vedle reprodukčních prací a výroby kopií historických sochařských děl, připravoval v období první republiky také návrhů vlastních soch mimo jiné v rámci secesního dekorativního sochařství.
Práce velkých rozměrů vyrobené pomocí pantografu v Sochařství K. Nováka
Karel Novák byl nejen sochař, ale také velký inovátor. Vymýšlel nové techniky, díky kterým se z malých předloh dala vyrobit monumentální sochařská díla.
Práce velkých rozměrů vyrobené pomocí zvětšovacího pantografu v Sochařství K. Nováka:
- Albín Polášek - Wilsonův pomník - socha amerického prezidenta Woodrow Wilsona (1856–1924) v pražských Vrchlického sadech naproti odbavovací hale Hlavního (Wilsonova) nádraží.
- Zkušební model Husava pomníku kašírovaného dle 1/8 modelů Šalounových (Hus vysoký 5 metrů, ostatní figury 4 metry, provedeno za 6 neděl pomocí žebrových konstrukcí v síle 1 centimetr, na tehdejší dobu zcela novou metodou.
- Albín Polášek - socha pohanského boha Slovanů Radegasta pro bájnou horu Radhošť
- Josef Mařatka - památník Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy
- Vít Španiel - kašírovaný model postavy pro pomník Bedřicha Smetany
- Josef Václav Pekárek - alegorie Vltavy, bronzová ženská postava na Dětském ostrově v Praze
- Pomocí pantografu Karel Novák sochy také zmenšoval, například historické sochy na Karlštejně. Vytvářel i miniatury sádrových modelů budov a objektůnebo mostů.
Zdroj informací:
- Bakalářská práce studentky FF UK Heleny Gaudekové SochařKarel Novák a jeho umělecký závod
- Encyklopedie Prahy 2, Umělecká zahrada Nusle
- Informační letáky vydané Uměleckou zahradou na téma Nejvýraznější kauzy k jednotlivým částem obnovy zahrady a dostavby s přestavbou stávajících ateliérů na zastavěných pozemcích - staveniště.