Vylepšené partie influencerů na fotkách na Instagramu, které jsou prohnané různými filtry a Photoshopem, mohou nejen v dospívajících vyvolat pocit vlastní nedokonalosti a méněcennosti.
Mnoho dětí a dospívajících na Instagramu, kde je uměle zkrášlené skoro všechno, tráví i několik hodin denně.
V Norsku, které má jeden z nejrozvinutějších systémů péče o duševní zdraví, schválil parlament zákon, který influencerům a influencerkám ukládá povinnost na sociálních sítích zřetelně označovat fotky, které uměle vylepšili a retušovali.
Je to krok správným směrem, ale vymahatelnost takového zákona v praxi bude velmi obtížná. V severských státech, které jsou v péči o duševní zdraví napřed, se na toto téma vedou žhavé diskuze. Bojuje se zatím jen na poli sociálních sítí, především na Instagramu.
Debata se přenesla i do Čech. Herečka Nikol Leitgeb (Štíbrová), která patří mezi top influencerky českého Instagramu se pustila do moderátorky CNN Prima News Lucie Ptáčkové, když ta ji obvinila, že na sítích prezentuje nepravdivé filtrem upravené já. Herečka jí na to odpověděla: "Až budete vstávat každou noc k dítěti, budete taky v p.deli.," pravila Nikol.
Až na řevnivé krasavice a antropology se k tématu nikdo moc nevyjadřuje. Politická elita u nás má jiné starosti.
Uměle vytvořený ideál krásy vs přirozenost
Postupem času se z Instagramu stala designová sociální síť. Za těmi nejlepšími posty influencerů se často skrývají i hodiny práce. Fotí se zrcadlovkou, pečlivě vybírá místo, ladí se záběr a dost času zabere i konečná postprodukce a úprava fotek.
Facebook připravil nový videonávod, jak se vizuálně lépe prezentovat na Instagramu, především ve Stories. Instagram původně sloužil ke sdílení každodenních zážitků z mobilu instantní formou, tedy bez velkých úprav.
Photoshop dokáže zúžit pas, zvětšit prsa, vybělit zuby, přifouknout rty, vyrýsovat svaly, odstranit akné nebo prodloužit řasy. Někteří dospívající pak nabývají dojmu, že jejich tělo absolutně neodpovídá ideálu krásy a získávají nereálnou představu o tom, jak by měli vypadat.
Za nástroj číslo jedna pro úpravu fotografií je považován snadno ovladatelný Snapseed. Ke špičce na poli grafických úprav patří vedle Photoshopu Adobe Lightroom, který nabízí mobilní aplikaci zdarma.
Tlakem na výkon a touhou po dokonalosti k nemoci duše
Depresivní a úzkostné poruchy, které podpořila distanční výuka během pandemie Covid 19, se tím prohlubují. Dospívající často nevědí, co dělat sami se sebou. Značná část z nich musí řešit konflikty mezi rodiči a jejich rozvodové tahanice.
Při sledování instagramových příspěvků může dítě vedle nespokojenosti s vlastním zevnějškem dojít také k názoru, že žije neplnohodnotný a nudný život, protože nemá tak skvělé zážitky jako ostatní.
Výzkum Děti a Kult krásy v on-line světě, na kterém spolupracovala Nadace O2 s Univerzitou Palackého v Olomouci, ukázal, že spíše, nebo zcela nespokojeno je se svým tělesným vzhledem 29 % dětí. Ve výzkumné zprávě se dále uvádí:
- Třetina dětí a dospívajících uvedla, že je na internetu někdo zesměšňoval kvůli vzhledu.
- Každý desátý používá filtry, aby vypadal lépe než ve skutečnosti. Děti celkem běžně vylepšují svoje fotky pomocí filtrů.
- Dospívající chtějí být svalnatí, štíhlí, sexy, chtějí mít hodně přátel, srdíček a lajků. Pokud se jim to nedaří, jsou frustrovaní a propadají depresi.
- Každé druhé dítě není po konfrontaci s vylepšenými fotkami na Instagramu spokojené se svým obličejem.
- 15 % dětí přiznává Instagram jako zdroj inspirace pro změnu vlastního zevnějšku.
- Spokojenost s vlastním tělem deklaruje 46 procent dětí.
- 47,55 % dětí nemá vyhraněný názor na výrazné změny vzhledu, ať již jde o různé druhy plastických operací, výrazné tetování, ozdoby uší a další druhy tělesných modifikací. 40 % dětí se výrazné modifikace vzhledu nelíbí. Jen 7 % hodnotí výraznou změnu vzhledu i jiných lidí pozitivně.
- 7,5 % dětí se kvůli špatnému pocitu ze sebe samého začalo omezovat v jídle a 5 % dětí redukovalo příjem potravy na minimum.
- Mnoho dospívajících v reakci na zesměšňování na sociálních sítích začalo pít alkohol nebo užívat drogy.
Ohroženým dětem a mladistvým pomáhá citlivý a informovaný přístup. Pocity méněcennosti může rozptýlit častější trávení času s vrstevníky na čerstvém vzduchu, zájmové kroužky nebo profesionálně vedené diskuze o tématu na školách.
Jak poznat ohrožené dítě jsme popsali ve článku Trendy v podpoře ohrožených dětí, zapojit se musíme všichni.
Názor antropoložky Mgr. Marie Heřmanové, Ph.D.
Sociálními sítěmi se dlouhodobě zabývá antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR. V rozhovoru "Instagram posiluje stereotypy. Veďme debatu o regulaci sítí, říká vědkyně", který se objevil na webu Akademie věd z června 2021, říká, že:
"sociální sítě od začátku vůbec nebyly zamýšleny jako nástroj racionální diskuze, ale jako nástroj pro konstrukci identit, tedy veřejnou prezentaci toho, kým si myslíme, že jsme nebo chceme být“.
A co si Marie Heřmanová myslí o regulaci sociálních médií?
"Slova regulace bychom se měli přestat bát. Veďme rozumnou diskuzi o tom, co vlastně znamená, jak by mohla fungovat, jaké by mohla mít pozitivní i negativní dopady. Vzhledem k tomu, že sociální sítě přebírají roli tradičních médií a mediální obsah je regulovaný zákonem, mediálními radami a etickými komisemi, pak je na místě otázka, proč provozovatele digitálních komunikačních platforem zatím nereguluje téměř nikdo. Měli bychom se ptát, proč obsah v televizi regulovat chceme, ale na Facebooku nechceme, a co z toho vyplývá."
Optimismus ohledně sociálních sítí podle ní minimálně v marketingu přetrvává, protože tvůrcem obsahu může být úplně každý, což je extrémně lákavé. V praxi jsou ekonomicky úspěšní v drtivé většině případů lidé, kteří splňují nějaká předem daná a v zásadě velmi stereotypní kritéria. Míní také, že nerovnosti, předsudky a stereotypy, které existovaly mimo sociální sítě, existují i na nich.
Instagram sám o sobě není zlo. Zlo na sociálních sítích páchají konkrétní lidé. V dětech bychom měli rozvíjet schopnost kritického myšlení a nadhledu, aby yleštěná selfproma dokázali brát s rezervou.